Touha po vysoké škole

Je opravdu hodně lidí, kteří se zajímají o vědu. A to bych nebyla já, abych také neměla zájem o vědu. Věda je taková opravdu hodně zajímavá a je také mnoho lidí, kteří se o tohle zajímají, a to hlavně z toho důvodu, že mají nějaké koníčky. Přesně takové koníčky, které se týkají vědy a které jsou jejich hobby, mají o to zájem. Já jsem se moc zajímala o jižní Ameriku, protože mám moc ráda teplo. A také když jsem ještě byla malá a chodila jsem ještě na základní školu, tak jsem si říkala, že jednoho dne budu bydlet v jižní Americe. A to nejraději v Argentině, proto jsem si kupovala různé encyklopedie anebo knihy, které právě popisovaly, jak se žije v jižní Americe.

Potom jsem také kdysi chtěla ještě bydlet na Novém Zélandu, i když jižní Amerika není Nový Zéland, ale chtěla jsem to vyzkoušet. Může to být opravdu hodně velká zábava. Když jsem říkala rodičům, že bych chtěla také studovat zeměpis, že věda a země mě moc baví, tak se mi jenom smáli. Opravdu nechápu, že se mohli rodiče svým dětem mohli smát jenom kvůli tomu, že chtěli studovat něco, co ti dva o tom neměli ani ponětí. Moji oba dva rodiče měli pouze výuční listy. Samozřejmě, že nemám vůbec nic proti těm, kteří mají výuční listy, jenomže zase nedokáží pochopit, jak můžou rodiče svému dítěti se smát, že chce studovat.

Měla jsem maturitu, chtěla jsem studovat ještě dál a nechápala jsem, proč rodiče mě stále přemlouvali, abych už studovat nešla, že školy jsou opravdu na nic, že žádnému člověku se vysoká škola anebo vyšší odborná škola a vůbec nevyplatí. Moc mě to mrzelo, ale co jsem měla dělat? Nakonec to dopadlo tak, že jsem samozřejmě dala nám rodiče. Doteď mě to mrzí. Kdybych třeba studovala vědu nebo jinou školu, třeba jinou vysokou školu, tak bych třeba nyní byla někde úplně jinde. Pracuji v bance, sice je to tak půl na půl a trošku mě to baví, ale není to vůbec můj styl a není to to, co jsem chtěla vždycky dělat ve svém životě.