Jak vznikl mýtus, že vakcíny způsobují autismus?

Jedním z nejčastějších argumentů lidí, kteří odmítají vakcíny, je fakt, že mohou způsobit autismus, zvláště u dětí. Tento názor je poměrně rozšířený, zejména proto, že vychází z vědecké studie. Zdálo by se tedy, že není nad čím diskutovat. Ukazuje se však, že, jak už to tak bývá, skutečnost je přeci jen o něco složitější.

V první řadě je potřeba říci, že tato studie byla velmi brzy vyvrácena. Byla zkoumána mnohokrát různými odborníky, avšak žádná korelace mezi výskytem autismu a frekvencí očkování se nijak nepotvrdila. Její autor byl dokonce nucen ji stáhnout, jak už to u takových studií, které se ukážou jako nepravdivé, bývá. Škoda však již byla napáchána, a mnozí lidé ji stále citují.

To však ještě není vše. Tato studie je totiž navíc ještě misinterpretována. V ní se totiž nehovoří o tom, že očkování samo způsobuje autismus. Autor namísto toho zastával tvrzení, že očkování mnoha vakcínami najednou, jak je tomu například u hexavakcíny, může autismus způsobit. Jak však již bylo výše řečeno, ani toto se nepotvrdilo.

Jak už to však tak bývá, laici si to vzali po svém a mnozí jsou toho názoru, že ve skutečnosti každé očkování může způsobit autismus. Podle toho pak také jednají a nechávají své děti neočkované, ačkoliv sami byli jako malí z velké většiny očkováni a zůstali naprosto zdraví.

Bohužel, má to i značně negativní důsledky. Vidíme tak opět nárůst případů nemocí, které jsme považovali za vymýcené, nebo téměř vymýcené. Nyní se však vrací, a je jasné, že jejich průběh u malých dětí je mnohem horší, než by tomu bylo u dospělého.

Co s tím tedy lze udělat? Jedním z řešení by bylo zavést povinná očkování pro děti, jako tomu bylo dřív. To by však vyvolalo takovou bouři nevole, že s tím žádná vláda nechce přijít, dokud to nebude absolutně nezbytné. Nezbývá tedy než apelovat na všechny rozumné lidi, aby sebe i své děti nechávali očkovat. Je to jen pro jejich dobro.